Historie

Historie

Římovské poutní místo ztělesňuje svou architekturou koncept „Bible chudých“, svatého divadla, které pomocí obrazů oživuje příběhy z dějin spásy. Návštěvou těchto míst se může věřící v duchu přenést do Jeruzaléma. Ojedinělým způsobem oslavují a znázorňují tajemství Boží. Kdybychom se ptali, kterému světci nebo jakému tajemství je poutní komplex v Římově dedikován, nejvhodnější by bylo odpovědět, že se zde prolínají celé dějiny spásy.

Loreta z roku 1650

Období přípravy na příchod Mesiáše je reprezentováno kaplí Panny Marie, která je kopií domku Panny Marie z Loreta, potažmo z Nazareta. Její život v Nazaretě vyvrcholil vtělením Božího Syna. Tento okamžik je zachycen i v obraze na stěně této kaple, kde archanděl Gabriel zvěstuje Marii, že bude matkou Božího Syna. Nápis „Et Verbum caro factum est – A Slovo se stalo tělem“ (Jan 1, 14) také připomíná tuto nejdůležitější událost, k níž došlo v nazaretském domku. Jako další krok v přechodu do Nového zákona je vyobrazen všední život Svaté rodiny, kde malý Ježíš pomáhá Josefovi v tesařské práci.

Ambity z doby po roce 1655

Kolem loretánské kaple se nacházejí ambity (křížová chodba) s jedinečnou raně barokní výmalbou. Obrazové cykly představují život Panny Marie a Svaté rodiny, mariánské poutní místa v Českých zemích, mariánské meditativní symboly vymalované na klenbách a loretánské litanie. V ambitech se nacházejí oltáře sv. Kříže, Panny Marie Bolestné, sv. Václava a sv. Linharta a barokní umělé jeskyně s výjevy sv. Máří Magdalény, sv. Ignáce z Loyoly, sv. Františka Xaverského a sv. Rozárie a novější jeskyně se sochou Panny Marie Lurdské. 

Pašijová cesta z druhé poloviny 17. století

Vlastním jádrem dějin spásy je Kristovo zadostiučinění za hříchy, které vykonal svým utrpením. Římov je známý svou pašijovou cestou, která začíná kaplí Loučení Pána Ježíše s Pannou Marií. Tento obraz se také opakuje na stěně Loretánské kaple, čímž je Loretánská kaple plynule navázána na křížovou cestu. V dnešní podobě má pašijová cesta dvacet pět zastavení. Kaple na těchto zastaveních jsou od sebe tak daleko, aby to poměrově odpovídalo vzdálenostem těchto událostí v Jeruzalémě. Vzdálenost mezi jednotlivými místy měří tolik mužských kroků, kolik v Jeruzalémě měří stádií. Tím se umožňuje poutníkovi účastnit se Kristova umučení, jako by sám putoval do Svaté země a setkal se s trpícím Spasitelem.

Kostel Ducha Svatého z roku 1710

Třetí součástí konceptu římovského poutního místa je kostel zasvěcený Duchu svatému. Na jeho hlavním oltáři je vyobrazena událost Letnic: Duch svatý sestupuje na apoštoly, shromážděné spolu s Pannou Marií. Tuto událost lze považovat za základní pro vznik Církve, která realizuje Kristovo výkupné dílo až do dnešních dob.

•  

  Průvodce z nástěnky v ambitu z roku 1944

  Původ Římova spadá do nejstarších dob naší vlasti, kdy byl součást osídlení mocného kmene Důdlebanů. Jeden z jeho lechů (zeman), snad jménem Peregrin – pelřin, založil zde již v 7. století dvůr: (Pel) Hřimov dvór, přestavěný později v tvrz nad řekou Malší. Různě majitele vystřídal naposled r. 1628 kníže krumlovský Eggenberg, který téhož roku věnoval statek Jesuitům – českokrumlovským, kteří se později stali majiteli Římova. Jimi byla tvrz přestavěna na klášter jako letní sídlo pro jejich studenty. Římov stal se střediskem náboženským. Podle legendy vybídla Rodička Boží se svým synem, Ježíšem Kristem Jana Gurreho, jesuitu – lékárníka z koleje krumlovské rodem z brna, aby spolu s kapucínem P. Alexiem od Sv. Anny z Čes. Budějovic vybudoval zde pomátnou Křížovou cestu a mariánské poutní místo. R. 1648 byla započata stavba kaple Lorety (Svaté Chyše – Santa Casa – po způsobu italské Lorety) přilehlé ambity a kostelík Sv. Ducha. P. Alexius vykonal cestu do Svaté Země a do Jerusalema za tím účelem, aby přinesl přesný popis a vyměřil vzdálenost posvátných Zastavení. Budova kostela, ambitů a kaple Lorety jsou v lidovém baroku i jejich výzdoba. V Loretě je milostná socha Matky Boží s Děťátkem z 2.Poloviny 17.století, polychromovaná. Na stěnách kaple freskové obrazy. Ve výklenku pod sochou mramorová rakev s ostatky zakladatele Jana Gurre, který zde dne 28.3.1680 zemřel a byl pohřben. V kostele Sv. Ducha, který jest od r. 1857 farní, jest oltář s obrazem Seslání Ducha Sv. Na stropě kruhový obraz o založení poutního místa ŘÍMOVA.

  V ambitech jsou čtyři barokové oltáře: sv. Václava, sv. Linharta, KRISTA Spasitele a Matky Bolestné; ve čtyřech výklencích sochy: sv. Maří Magdaleny, sv. Františka Xav., sv. Ignáce a P. Marie Lurdské. U oltářů sochy: Sv. Linharta, Krista – Vykupitele světa, sv. Josefa a sv. Jana Nepomuckého. Novější sochy: Božské Srdce Páně, sv. Antonína a sv. Václava. Mezi sloupy ambitů: 34 freskové obrazy poutních mariánských míst Čech, Moravy a Slezska; na protější straně 34 obrazy na plátně: Život bl. Panny Marie. Kolem Římova v rozloze 6 km cesty jest 25 kaplí – pašie římovské. Jednotlivé kaple svou polohou i svou úpravou připomínají jerusalemskou Křížovou cestu. Nejpůsobivější jsou Večeře Páně, hora Olivová, Cedron, Ježíš u Kajfáše, Velký Pilát a Kalvarie. Na hoře Olivové a na Kalvarii jsou sochy kamenné; ostatní dřevěné nebo malby. Krajinná scenerie tvoří k nim přirozený rámec.

  Do r. 1773 vedli duchovní správu Otcové Jesuité; po zrušení řádu působili zde světští kněží jako lokalisté. Od roku 1857 samostatná fara.
  Poutní slavnosti; jarní pout na svátek Nalezení Sv. Kříže 3. května, letní pot na svátek Navštívení P. Marie – 2. července a podzimní na svátek Povýšení Sv. Kříže – 14. záři; mariánské pobožnosti před obrazy v ambitech o 1. neděli po podzimní pouti. Poutníci přicházejí též o svátcích svatodušních (osadní pouť) a na svátek Nanebevzetí P. Marie.

  Přijďme navštívit památné místo jižních Čech, bohaté tradicí náboženskou a uměleckou.

•  

  Historie poutního místa Římov, okolo r. 1970

  Poutní místo Římov je svým obsahem a způsobem znázornění tajemství víry, která oslavuje, poutní místo velmi zvláštní, ne-li zcela jedinečné.

  Toto poutní místo není totiž zasvěceno jen jedinému světci nebo jedinému tajemství víry, jako tomu bývá u ostatních poutních míst, ale celým dějinám spásy. Ostatní poutní místa bývají věnována buď místním světcům, kteří v nich působili, nebo světcům, kteří mají význam pro celou církev, jako jsou např. apoštolové, nebo jedinému tajemství víry: Nejsvětější Trojici, Nanebevzetí Panny Marie a podobně. V Římově je obsah poutního místa trojitý. Zahrnuje přípravu spásy, vyjádřenou osobou Panny Marie; dostiučinění, které podal Pán Ježíš nebeskému Otci na kříži, a to zde představuje křížová cesta; a nakonec vytvoření církve sesláním Ducha svatého, který pokračuje v díle spásy a vychovává v něm všechny národy.
  Druhý rozdíl od jiných poutních míst je v tom, že vyjádření tohoto obsahu není ponecháno fantasii umělců, kteří poutní místo tvořili, nýbrž tak, že je v Římově přesně kopírována situace míst, kde se tyto věci skutečně odehrály.

  1. Příprava spásy v osobě Panny Marie je vyjádřena tak, že je zde postavena kopie domku Panny Marie v Nazaretě, kde Maria žila a kde se začala spása uskutečňovat vtělením Božího Syna. Poněvadž tento domek byl v době křižáckých válek v 11. století přenesen do Itálie do města Loretto, říká se mu loretánská kaple. Na stěnách této kaple je zachycen okamžik zvěstování zvěstování Božího poselství Panně Marii, že byla vyvolena za Matku Božího Syna a dále je zobrazen život v Nazaretě. Ježíš na tomto obraze nese na ramenou nějaké trámy z dílny sv. Josefa. Uvnitř kaple je napsáno: „Zde se Slovo stalo Tělem.“ Kaple má stejné rozměry jako domek Panny Marie, který stojí v italské Loretě dodnes a je postavena se všemi nedostatky a poškozeními, který domek Panny Marie utrpěl. Je bez omítek a uvnitř je jako výzdoba krásná socha Panny Marie, řezaná ze dřeva, asi 150 cm vysoká, starší než je Římov sem. Její původ neznáme.
  2. Na vnější straně kaple je už namalován první obraz Kristovy křížové cesty, to je dostiučinění za lidské hříchy, které Pán Ježíš podal svým utrpením. Je to obraz Loučení Pána Ježíše s Pannou Marií. Tento obraz se pak opakuje ve větším vydání uvnitř první kaple křížové cesty, která začíná na kraji obce a táhne se v kruhu kolem Římova v délce 6,5 Km. Ani tato křížová cesta není jen libovolným zobrazením Kristova utrpení podle fantasie tvůrce, ale skutečným opakováním všeho, co se s Pánem Ježíšem dělo při jeho umučení. Jeden z tvůrců Římova se osobně vypravil do Jeruzaléma, kde si všechno odměřil a zakreslil do svých skic a podle toho se pak postupovalo při stavbě. Kaple jsou postaveny ve stejných vzdálenostech, jako jsou od sebe vzdálena místa těchto dějů v Jeruzalémě. Když má být znázorněna např. brána do města, je zastavení křížové cesty postavené jako brána. Když má znázornit palác, např. Pilátův, je to postaveno jako velká kaple, do které je možno v některých případech i vejít. Znázornění ostatních událostí, které se staly cestou, je vytvořeno buď jako Boží muka /malá kaple/ anebo i volně položené sochy /kamenné/ v přírodě. Obsah tvoří již zmíněné rozloučení Pána Ježíše s Pannou Marií, pak následuje poslední večeře Páně Ježíše s apoštoly, cesta do Getsemanské zahrady a modlitba úzkosti Pána Ježíše v zahradě, jeho zajetí, výslechy před všemi soudci, o nichž mluví evangelia, odsouzení na smrt od Pilát, bičování v Pilátově paláci, korunování trním a pak vlastí cesta s křížem na Golgotu, ukřižování, sejmutí z kříže a položení do hrobu. Jedinečnost této křížové cesty je v tom, že zde může člověk prožít Kristovo utrpení tak, jako kdyby putoval až do Jeruzaléma a bývá to od poutníků velmi oceňováno. Je to zcela zvláštní setkání s trpícím Pánem Ježíšem.
  3. Poslední částí římovského poutního místa tvoří kostel Ducha svatého, vyzdobený obrazem Seslání Ducha svatého, na němž je znázorněno, jak Duch svatý sestupuje na apoštoly s Pannou Marií uprostřed, aby vytvořil církev, která dílo Kristovo naplňuje dodnes.

  Život panny Marie je ještě dokreslen v ambitech kostela na 34 obrazech. Na klenbě ambitů nacházíme předobrazy Panny Marie ze Starého zákona a alegorické znázornění loretánské litanie. Působení Panny Marie po jejím nanebevzetí je tu označeno obrazy jiných českých (nejenom) mariánských poutních míst. Loretánská kaple s ambity byla zbudována jezuity r. 1648 – 1658, křížová cesta /s 25 zastaveními/ r. 1655 – 1706 a kostel r. 1697. Po zrušení jezuitského řádu r. 1773 přešla péče o poutní místo do rukou světského (diecézního) duchovenstva. Roku 1786 se stal Římov tzv. lokálií /s vedením vlastních matrik/ a r. 1857 farností, a tím i kostel Seslání Svatého Ducha kostelem farním.

•  

  Římov, známé poutní místo, 19848

  ŘÍMOV známé poutní a prázdninové místo asi ¾ hodiny ze stanice Holkov-Římov na trati České Budějovice-Horní Dvořiště, 3 hodiny cesty na jih od Českých Budějovic, kam je denně dvakrát autobusové spojení. Původ je prastarý; již v době Dúdlebanů stávala zde tvrz s osadou, jež měnila několikrát své majitele. Po třicetileté válce darována s celým panstvím Jesuitům, kteří tvrz přestavěli v klášter a při něm postavili poutní místo, které za jejich působení dočkalo se netušeného rozkvětu. Za císaře Josefa II. zrušeno, ožebračeno, později znovu vzkvetlo, a těší se i v přítomné době veliké pozornosti a návštěvě poutníků z celé jižní polovice Čech a přilehlé Moravy.

  Hlavní pouť: „Křížové“, v neděli po 3. květnu (Nalezení sv. Kříže), v neděli po 14. září (Povýšení sv. Kříže), mariánské v neděli po 2. červenci (Navštívení Panny Marie).

  KŘÍŽOVÁ CESTA (1648 – 1705), největší přitažlivost Římova, s 25 kaplemi, řešenými různě architektonicky a zapadající vhodně do romantické scenerie krajinné. Každá kaple je jiná a jsou v nich výjevy křížové cesty Kristovy představeny ponejvíce sochami dřevěnými i kamennými, některé uzavřené, jiné polootevřené s kulisami v pozadí, některé dokonce venku; všechny názorností svou působivé, byť i různé ceny umělecké. Rozloženy jsou na okruhu asi 2 hodin cesty.

  LORETA z roku 1648, věrná kopie slavného Loreta v Italii. Velmi uctívaná socha Panny Marie Loretánské s Jezulátkem, krásná práce řezbářská. Kolem votivní dárky za vyslyšené prosby. Na stěnách cenné fresky. Kolem Lorety ambity s ornamentální kresbou, se 34 obrazy Panny Marie, vyznačující celý její život, nad oblouky tolikéž freskových obrazů význačných poutních míst. V rozích ochozů 4 cenné oltáře, zvláště sv. Václava a sv. Kříže s obrazem Kristovým, připisovaným Brandlovi. V rozích rovněž jeskyňky krásné upravené.

  KOSTEL z r. 1697, malý rotundový, má původní kazatelnu v slohu barokním a vzácný obraz sv. Máří Magdaleny od neznámého italského mistra; dva obrázky připisované Škrétovi. Malá křtitelnice empirová, rovněž tak varhaní skříň.

  Římov je vyhledáván od letních hostů pro svou krásnou krajinu, romantické zátočiny se řekou Malší, koupání v křišťálové vodě, procházky v okolních rozlehlých a přece upravených lesích a výlety do sousedních míst, památných historicky a kulturně, do Šumavy i pohraničních hor. V místě fara, škola, pošta s telefonem, stanice SNB, lékaři blízko, dostatečné množství bytů v hostincích i v soukromých domech.