Historie poutního místa Římov

(Z druhé poloviny 20.stol)

 
Poutní místo Římov je svým obsahem a způsobem znázornění tajemství víry, která oslavuje, poutní místo velmi zvláštní, ne-li zcela jedinečné.
Toto poutní místo není totiž zasvěceno jen jedinému světci nebo jedinému tajemství víry, jako tomu bývá u ostatních poutních míst, ale celým dějinám spásy. Ostatní poutní místa bývají věnována buď místním světcům, kteří v nich působili, nebo světcům, kteří mají význam pro celou církev, jako jsou např. apoštolové, nebo jedinému tajemství víry: Nejsvětější Trojici, Nanebevzetí Panny Marie a podobně. v Římově je obsah poutního místa trojitý. Zahrnuje přípravu spásy, vyjádřenou osobou Panny Marie; dostiučinění, které podal Pán Ježíš nebeskému Otci na kříži, a to zde představuje křížová cesta; a nakonec vytvoření církve sesláním Ducha svatého, který pokračuje v díle spásy a vychovává v něm všechny národy.
Druhý rozdíl od jiných poutních míst je v tom, že vyjádření tohoto obsahu není ponecháno fantasii umělců, kteří poutní místo tvořili, nýbrž tak, že je v Římově přesně kopírována situace míst, kde se tyto věci skutečně odehrály.
1. Příprava spásy v osobě Panny Marie je vyjádřena tak, že je zde postavena kopie domku Panny Marie v Nazaretě, kde Maria žila a kde se začala spása uskutečňovat vtělením Božího Syna. Poněvadž tento domek byl v době křižáckých válek v 11. století přenesen do Itálie do města Loretto, říká se mu loretánská kaple. Na stěnách této kaple je zachycen okamžik zvěstování zvěstování Božího poselství Panně Marii, že byla vyvolena za Matku Božího Syna a dále je zobrazen život v Nazaretě. Ježíš na tomto obraze nese na ramenou nějaké trámy z dílny sv. Josefa. Uvnitř kaple je napsáno: „Zde se Slovo stalo Tělem.“ Kaple má stejné rozměry jako domek Panny Marie, který stojí v italské Loretě dodnes a je postavena se všemi nedostatky a poškozeními, který domek Panny Marie utrpěl. Je bez omítek a uvnitř je jako výzdoba krásná socha Panny Marie, řezaná ze dřeva, asi 150 cm vysoká, starší než je Římov sem. Její původ neznáme.
2. Na vnější straně kaple je už namalován první obraz Kristovy křížové cesty, to je dostiučinění za lidské hříchy, které Pán Ježíš podal svým utrpením. Je to obraz Loučení Pána Ježíše s Pannou Marií. Tento obraz se pak opakuje ve větším vydání uvnitř první kaple křížové cesty, která začíná na kraji obce a táhne se v kruhu kolem Římova v délce 6,5 Km. Ani tato křížová cesta není jen libovolným zobrazením Kristova utrpení podle fantasie tvůrce, ale skutečným opakováním všeho, co se s Pánem Ježíšem dělo při jeho umučení. Jeden z tvůrců Římova se osobně vypravil do Jeruzaléma, kde si všechno odměřil a zakreslil do svých skic a podle toho se pak postupovalo při stavbě. Kaple jsou postaveny ve stejných vzdálenostech, jako jsou od sebe vzdálena místa těchto dějů v Jeruzalémě. Když má být znázorněna např. brána do města, je zastavení křížové cesty postavené jako brána. Když má znázornit palác, např. Pilátův, je to postaveno jako velká kaple, do které je možno v některých případech i vejít. Znázornění ostatních událostí, které se staly cestou, je vytvořeno buď jako Boží muka /malá kaple/ anebo i volně položené sochy /kamenné/ v přírodě. Obsah tvoří již zmíněné rozloučení Pána Ježíše s Pannou Marií, pak následuje poslední večeře Páně Ježíše s apoštoly, cesta do Getsemanské zahrady a modlitba úzkosti Pána Ježíše v zahradě, jeho zajetí, výslechy před všemi soudci, o nichž mluví evangelia, odsouzení na smrt od Pilát, bičování v Pilátově paláci, korunování trním a pak vlastí cesta s křížem na Golgotu, ukřižování, sejmutí z kříže a položení do hrobu. Jedinečnost této křížové cesty je v tom, že zde může člověk prožít Kristovo utrpení tak, jako kdyby putoval až do Jeruzaléma a bývá to od poutníků velmi oceňováno. Je to zcela zvláštní setkání s trpícím Pánem Ježíšem.
3. Poslední částí římovského poutního místa tvoří kostel Ducha svatého, vyzdobený obrazem Seslání Ducha svatého, na němž je znázorněno, jak Duch svatý sestupuje na apoštoly s Pannou Marií uprostřed, aby vytvořil církev, která dílo Kristovo naplňuje dodnes.
Život panny Marie je ještě dokreslen v ambitech kostela na 34 obrazech. Na klenbě ambitů nacházíme předobrazy Panny Marie ze Starého zákona a alegorické znázornění loretánské litanie. Působení Panny Marie po jejím nanebevzetí je tu označeno obrazy jiných českých (nejenom) mariánských poutních míst.
Loretánská kaple s ambity byla zbudována jezuity r. 1648 – 1658, křížová cesta /s 25 zastaveními/ r. 1655 – 1706 a kostel r. 1697. Po zrušení jezuitského řádu r. 1773 přešla péče o poutní místo do rukou světského (diecézního) duchovenstva. Roku 1786 se stal Římov tzv. lokálií /s vedením vlastních matrik/ a r. 1857 farností, a tím i kostel Seslání Svatého Ducha kostelem farním.